Nákupní košík: 0.00 Kč
Uživatel: Nejste přihlášen(a)
Produkty » 200 Kč - Sňatek J.L. a E.P, Ag900/ 13g/ 31mm/ STANDART
Cena:
530,- Kč (DPH 20 %)
Výrobce:
Česká národní banka
Dostupnost:
omezené množství
200 Kč - Dvousetkoruna, Ag 900/1000, prům. 31mm, 13g, provedení STANDART + certifikát
Svatba Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
Zavražděním posledního přemyslovského krále Václava III. skončilo na čas období slávy a prosperity českých zemí. O moc začali usilovat rovnou dva uchazeči. Jindřich Korutanský, jehož manželkou byla Anna Přemyslovna a Rudolf Habsburský. Česká šlechta, která Zlatá bula sicilská přislibovala volbu českého krále, zvolila za budoucího českého krále Jindřicha Korutanského. Albrecht Habsburský však volbu neuznal a prohlásil české země za své staré léno a vyslal svého syna Rudolfa, aby se silou ujal vlády. Ten opravdu dotáhl s vojskem do Prahy a donutil Jindřicha s Annou uprchnout. Rudolf po celé tažení štědře rozdával úplatky a tak se stalo, že část šlechty přiznala jeho nárok na českou korunu. V potvrzení svého nároku se Rudolf oženil s vdovou po králi Václavu II. Eliškou Rejčkou. Za necelých 9 měsíců, však všeobecně neoblíbený král zemřel a na trůn se opět vrátil Jindřich. Největší nebezpečí pro něj a jeho manželku Annu představovala jediná neprovdaná dcera Václava II. a Guty Habsburské – Eliška Přemyslovna.
ELIŠKA jako jeden z pěti potomků královského páru Václava II. a Guty, kteří se dožili dospělosti, byla vychována ve svatojiřském klášteře, jehož abatyší byla její tety Kunhuta Přemyslovna. Hrdá a půvabná příslušnice královského rodu, to za vlády Rudolfa ani Jindřicha neměla lehké. Šetrný Rudolf ji vystěhoval z Pražského hradu. Jindřich ji pro změnu chtěl provdat za nepříliš urozeného Otu z Löbdaburgu, jako poslední neprovdaná Přemyslovna představoval pro jeho postavení značné riziko. Elišky se však naštěstí zastala část české šlechty a roku 1309 domluvila pro Elišku sňatek hodný jejího rodu se synem římskoněmeckého císaře Jindřicha VII. Janem Lucemburským. K úspěchu přispěla i sama Eliška, která Jindřicha a jeho manželku Markétu naprosto okouzlila svou vznešeností a krásou. Sňatku čtrnáctiletého Jana s dospělou osmnáctiletou Eliškou nestálo nic v cestě. Oddáni byli v německém Špýru 1. září 1310. Poté musel Jan vojensky obsadit české země, na které si stále ještě dělal nárok Jindřich Korutanský. Stále ještě oblíbený Jan s Eliškou byli korunováni na Pražském hradě v únoru roku 1311.
JAN LUCEMBURSKÝ
Velmi brzo po korunovaci se zájmy šlechty a panovníka ostře střetly, když šlechta chtěla spíše slabého krále, na kterém vymohou více privilegii. Jan však sledoval spíše říšskou politiku a zájmům šlechty nevěnoval velkou pozornost. Ke zlepšení situace tak Janovi zabránilo sebevědomí jeho šlechty a tak nesplnil očekávání českého lidu.
Prvním z řady velkých problémů, které Jana postihly, byla smrt jeho otce Jindřicha VII. v roce 1313. Kandidaturu Jana na uprázdněné otcovo místo, znemožnila Janova neplnoletost, kvůli které nakonec svou kandidaturu stáhl. Místo něho se císařem stal Ludvík IV. Bavor. Dalším velkým problémem byla Eliščina snaha o konsolidaci moci podle vzoru posledních Přemyslovských králů. To však v té době nebylo možné. A zatčení Jindřicha z Lipé celou situaci ještě zhoršilo. Na hradě Tyršov ve vězení vydržel jenom půl roku, poté byl na nátlak české šlechty propuštěn a Jan musel české země ovládnout pomocí německých žoldnéřů. Smír mezi znesvářenou šlechtou a panovníkem sjednal až římskoněmecká císař Ludvík IV. Bavor. Král se šlechtou uzavřel roku 1318 tzv. Domažlické úmluvy, které pouze zvýšily moc šlechty. V roce 1319 se o vzpouru proti králi pokusila sama královna Eliška společné s Vilémem z Valdeku. Jan musel okupovat Prahu, ale to byl poslední zásah, kterým se Jan angažoval do českých záležitostí. Později bral české země pouze jako zdroj příjmů pro jeho evropskou politiku. V té byl také daleko úspěšnější. Udržoval vřelé vztahy s francouzskými panovníky, trvale do zástavy dostal Chebsko a řadu severoitalských měst, předně Milán, Novaru, Pavii a dědičně Luccu.
Zasadil se také o jmenování syna Karla IV. římskoněmeckým císařem. Zemřel roku 1339 v bitvě u Kresčaku, do které vyjel společně s francouzskými vojsky již naprosto slepý.
Martin Skřivánek - zlatobezdph.cz
Foto - ČNB
Svatba Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
Zavražděním posledního přemyslovského krále Václava III. skončilo na čas období slávy a prosperity českých zemí. O moc začali usilovat rovnou dva uchazeči. Jindřich Korutanský, jehož manželkou byla Anna Přemyslovna a Rudolf Habsburský. Česká šlechta, která Zlatá bula sicilská přislibovala volbu českého krále, zvolila za budoucího českého krále Jindřicha Korutanského. Albrecht Habsburský však volbu neuznal a prohlásil české země za své staré léno a vyslal svého syna Rudolfa, aby se silou ujal vlády. Ten opravdu dotáhl s vojskem do Prahy a donutil Jindřicha s Annou uprchnout. Rudolf po celé tažení štědře rozdával úplatky a tak se stalo, že část šlechty přiznala jeho nárok na českou korunu. V potvrzení svého nároku se Rudolf oženil s vdovou po králi Václavu II. Eliškou Rejčkou. Za necelých 9 měsíců, však všeobecně neoblíbený král zemřel a na trůn se opět vrátil Jindřich. Největší nebezpečí pro něj a jeho manželku Annu představovala jediná neprovdaná dcera Václava II. a Guty Habsburské – Eliška Přemyslovna.
ELIŠKA jako jeden z pěti potomků královského páru Václava II. a Guty, kteří se dožili dospělosti, byla vychována ve svatojiřském klášteře, jehož abatyší byla její tety Kunhuta Přemyslovna. Hrdá a půvabná příslušnice královského rodu, to za vlády Rudolfa ani Jindřicha neměla lehké. Šetrný Rudolf ji vystěhoval z Pražského hradu. Jindřich ji pro změnu chtěl provdat za nepříliš urozeného Otu z Löbdaburgu, jako poslední neprovdaná Přemyslovna představoval pro jeho postavení značné riziko. Elišky se však naštěstí zastala část české šlechty a roku 1309 domluvila pro Elišku sňatek hodný jejího rodu se synem římskoněmeckého císaře Jindřicha VII. Janem Lucemburským. K úspěchu přispěla i sama Eliška, která Jindřicha a jeho manželku Markétu naprosto okouzlila svou vznešeností a krásou. Sňatku čtrnáctiletého Jana s dospělou osmnáctiletou Eliškou nestálo nic v cestě. Oddáni byli v německém Špýru 1. září 1310. Poté musel Jan vojensky obsadit české země, na které si stále ještě dělal nárok Jindřich Korutanský. Stále ještě oblíbený Jan s Eliškou byli korunováni na Pražském hradě v únoru roku 1311.
JAN LUCEMBURSKÝ
Velmi brzo po korunovaci se zájmy šlechty a panovníka ostře střetly, když šlechta chtěla spíše slabého krále, na kterém vymohou více privilegii. Jan však sledoval spíše říšskou politiku a zájmům šlechty nevěnoval velkou pozornost. Ke zlepšení situace tak Janovi zabránilo sebevědomí jeho šlechty a tak nesplnil očekávání českého lidu.
Prvním z řady velkých problémů, které Jana postihly, byla smrt jeho otce Jindřicha VII. v roce 1313. Kandidaturu Jana na uprázdněné otcovo místo, znemožnila Janova neplnoletost, kvůli které nakonec svou kandidaturu stáhl. Místo něho se císařem stal Ludvík IV. Bavor. Dalším velkým problémem byla Eliščina snaha o konsolidaci moci podle vzoru posledních Přemyslovských králů. To však v té době nebylo možné. A zatčení Jindřicha z Lipé celou situaci ještě zhoršilo. Na hradě Tyršov ve vězení vydržel jenom půl roku, poté byl na nátlak české šlechty propuštěn a Jan musel české země ovládnout pomocí německých žoldnéřů. Smír mezi znesvářenou šlechtou a panovníkem sjednal až římskoněmecká císař Ludvík IV. Bavor. Král se šlechtou uzavřel roku 1318 tzv. Domažlické úmluvy, které pouze zvýšily moc šlechty. V roce 1319 se o vzpouru proti králi pokusila sama královna Eliška společné s Vilémem z Valdeku. Jan musel okupovat Prahu, ale to byl poslední zásah, kterým se Jan angažoval do českých záležitostí. Později bral české země pouze jako zdroj příjmů pro jeho evropskou politiku. V té byl také daleko úspěšnější. Udržoval vřelé vztahy s francouzskými panovníky, trvale do zástavy dostal Chebsko a řadu severoitalských měst, předně Milán, Novaru, Pavii a dědičně Luccu.
Zasadil se také o jmenování syna Karla IV. římskoněmeckým císařem. Zemřel roku 1339 v bitvě u Kresčaku, do které vyjel společně s francouzskými vojsky již naprosto slepý.
Martin Skřivánek - zlatobezdph.cz
Foto - ČNB
Kategorie produktů
Přihlášení
Aktuality
|
02.02.2012
|
|
02.02.2012
|
|
23.01.2012
|