logo firmy

Jiří Trnka

Plzeňský rodák Jiří Trnka se těší všeobecné známosti většiny české populace. Generace dětí vyrůstaly na jeho kreslených pohádkách a večerníčcích, které vídáme na televizních obrazovkách dodnes.

Jiří Trnka se narodil 24. února 1912 v Plzni. Při studiu na gymnáziu zapůsobil na svého učitele Josefa Skupu, který ho přivedl k tvorbě loutek do loutkových divadel ze začátku v Plzni, ale již v sedmnácti letech získává Trnka řadu ocenění na pařížské a pražské mezinárodní výstavě loutek. Skupa, který poznal v Trnkovi velké nadání, ho v roce 1929 přesvědčil, ať přestoupí na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Dostudoval jí v roce 1935 a jen o rok později již vytváří scény a kostýmy pro Národní divadlo. Po válce začal spolupracovat s filmovými tvůrci a jako výtvarník a tvůrce kostýmů se podílel na několika historických filmech – Císařův pekař, Pekařův císař, Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem v pozdějších letech také spolupracoval na parodii Limonádový Joe aneb koňská opera.

Hned po válce založil studio kresleného filmu Bratři v triku. V jehož rámci vytvořil animované filmy Bajaja, Staré pověsti české a Dobrý voják Švejk. Ve své filmové tvorbě se začal postupně odvracet od odlehčených námětů. Předěl znamenala animovaná adaptace klasického Shakespearovského díla Sen noci svatojánské, od té doby se Trnkova tvorba začíná ubírat cestou hlubokomyslných filmů, takto vytvořil trojici filmů – Vášeň, Kybernetická babička a Ruka.

Jiří Trnka nebyl jen loutkař, byl všestranným umělcem. Vynikal jako ilustrátor knížek pro děti. Ilustroval knížky jako Míša kulička, Broučci, Staré pověsti české nebo Fimfárum. Za svou tvorbu získal mnohá ocenění a kromě dvou domácích Národních cen za filmy Bajaja a Císařův Slavík mu byl přidělen titul Zasloužilého umělce a v roce 1962 se stal Národním umělcem. Uznání se mu dostalo i v zahraničí, kde mimo jiné získal Cenu H. Ch. Andersena a hlavní cenu na festivalu v Canes.

Jiří Trnka celosvětově uznávaný umělec a zakladatel české loutkové tradice prohrál boj s těžkou nemocí 30. prosince 1969.

Pětisetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 25 g *“. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 40 mm, hmotnost 25 g a síla je 2,6 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1%.

Na lícní straně pětisetkoruny se nachází v obdélníkovém výřezu postava elfky z filmu Jiřího Trnky „Sen noci svatojánské“ v rozfázovaném pohybu. Při levém, horním a pravém okraji pětisetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod vyobrazením elfky je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“. Nad zkratkou peněžní jednotky je logo projektu „European silver programme“, v k jehož rámci mince vychází. Logo má podobu hvězdy umístěné v symbolu „€“. Značka České mincovny je při spodním okraji pětisetkoruny. Na rubové straně pětisetkoruny je portrét Jiřího Trnky a po obvodu pětisetkoruny jsou v neuzavřeném opisu letopočty „1912 – 2012“ a text „JIŘÍ TRNKA“. Autorem pětisetkoruny je MgA. Josefa Oplištil. Jeho iniciály, které jsou tvořené spojenými písmeny „OJ“, jsou vpravo od portrétu.

Ke každé minci se dodává katalogová karta zelené barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.

Text: Martin Skřivánek a ČNB
Foto: ČNB