logo firmy

Petr Vok

Společně s Českou národní bankou si dnes připomínáme 500. let od úmrtí  jedné z nejvýznamnějších osobností českého národa, kterou můžeme s klidem zařadit po bok Janu Ámosu Komenskému nebo Janu Husovi. Řeč bude o posledním příslušníkovi rodu Rožmberků Petru Vokovi.

Vokův život byl plný zvratů.Narodil se v roce 1539 a už v dětství mu jeho poručník Petr V. zakázal styk s matkou. V roce 1545 však Vokův poručník zemřel a Anna Rožmberská se mohla znovu ujmout výchovy svých dětí. Vokovo vzdělání bylo velmi ovlivněno luteránstvím a humanismem. Podnikl také cestu do Holandska a Anglie, kde poznal život západoevropské šlechty. V roce 1580 se Petr Vok oženil s Kateřinou z Ludanic, která však trpěla závažnými duševními problémy a jejich manželství až do jejího skonu v roce 1602 zůstalo bezdětné.

Jako druhorozený syn se vlády nad Rožmberským panstvím mohl ujmout až v roce 1592 po smrti svého bratra Viléma. Ihned po nástupu do funkce vládce nad všemi rožmberskými statky musel čelit obrovskému dluhu, který jak on tak jeho předchůdci vytvořili. Pro insolvenci byl na jeho hlavu dokonce vydán zatykač, který každému věřiteli dovoloval Voka zajmout a vymoci si své peníze, proto musel Petr Vok dlouhou dobu setrvávat pouze na svých panstvích, kde byl v bezpečí. Jako s prvním se musel rozloučit s bechyňským panstvím, na němž po dlouhá léta sídlil a které nechal přestavět v duchu italské renesance. Ani to však nestačilo k zaplacení dluhů, proto musel s těžkým srdcem prodat i Česká Krumlov císaři Rudolfu II. Z Krumlova se přestěhoval na zámek v Třeboni, kde také zemřel.

Přínos Petra Voka nebyl v politice, o tu se nikdy moc nezajímal. Jako moudrý pán se staral o své poddané a ještě za doby, kdy nevládl celému rožmberskému panství. Na třeboňském a bechyňském panství dokonce rozdával jednou týdně poddaným jídlo a pití. Jako učenec a umělecky založený člověk podporoval českou kulturu. Přispěl nemalou částkou na opravy Karlovy univerzity. Zasloužil se o založení a školy v Soběslavi. V jeho době se tradovalo, že má snad větší sbírku jak uměleckých tak i fyzikálních přístrojů větší než sám císař Rudolf II. Petr Vok zemřel v Třeboni roku 1611  ve věku úctyhodných 72 let. Je pochován v kryptě kláštera ve Vyšším brodě.  Dědicem zbytků rožmberských panství se stal spřízněný rod Švamberků.

Autor mince pro averzní stranu použil portrét Petra Voka, jehož okruží lemuje hranu mince a uměleckou zkratkou přechází do nápisu PETR VOK Z ROŽMBERKA 1611 – 2011.
Reverzní straně pak vévodí vyobrazení kláštera ve Vyšším brodě. Na vrcholku jedné z jeho věží balancuje rozlomený rožmberský erb s růží. V částečném opisu hranu mince rámují nápisy ČESKÁ REPUBLIKA a KLÁŠTER VYŠŠÍ BROD.

Autor: Martin Skřivánek – zlatobezpdh.cz
Foto: ČNB