fb
Popis fotky Hobby filatelie numismatika

Jsme smluvními partnery
České mincovny a České národní banky

Sada 12ks stříbrných mincí Sluneční soustava proof (ČM 2019 – 2021)

Materiál: Stříbro
Váha: 12 x 31,1 g
Ryzost: 999 / 1000
Průměr: 37 mm
Provedení: PROOF
Celý popis produktu
Skladem (H) (1 ks)
Cena: 79 000
Sazba DPH: včetně DPH dle § 90
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis produktu

Materiál: Stříbro

Váha: 12 x 31,1 g

Ryzost: 999 / 1000

Průměr: 37 mm

Provedení: PROOF

Hrana: Hladká

Autor: Asamat Baltaev, DiS., Jiří Hanuš, DiS.

Emisní náklad: 800 ks / Sběratelská kniha 400ks

Datum emise: 2019 - 2021

Balení: Sběratelské album Sluneční soustava

Číslovaná emise: Ne

Certifikát: Ano

Kolorovaná: Ano

Balení kapsle: Ano

Emitent: Niue

Nominální hodnota: 1 NZD, 2NZD

 

 

 

Slunce

Je více jak 300 000krát hmotnější než naše planeta, jeho hmotnost tvoří přes 99 % celkové hmotnosti sluneční soustavy. Pokud jde o složení, z drtivé většiny je tvořeno vodíkem, ale najdeme zde i helium a kyslík. I díky této hvězdě je na Zemi život.
Mince nese opravdu nádhernou akvarelovou malbu Slunce, doplněnou o zobrazení oběžných drah blízkých planet. Na dolní straně mince se pak skví latinský název Sol (ve starém Římě byl tak nazýván právě bůh Slunce). Je možné si všimnout také specifické povrchové úpravy, která vznikla kombinací několika technik, a kterou v ČM pojmenovali vskutku kosmicky – „měsíční prach“.

 

Měsíc

Věrný průvodce Země. Byl pozorován již od starověku, nicméně až do renesance byl považován za hladké těleso. Teprve až dalekohledy odhalily, že povrch tohoto tělesa je pokryt krátery. Tmavé oblasti na jeho přivrácené straně (Měsíc Zemi ukazuje pořád tu samou stranu) pak byly považovány za moře (ve skutečnosti se jedná o ztvrdlou lávu). Teprve v průběhu 19. století bylo vědci zdůvodněno, že Měsíc nemá žádné vodní plochy, a také na něm není žádný život. 

Prvním umělým objektem, který se dotkl lunárního povrchu, byla sovětská sonda Luna 2, která se o Měsíc řízeně rozbila 4. září 1959. O skoro 10 let později, konkrétně 20. července 1969, na povrchu jediného zemského satelitu přistáli Neil Armstrong a „Buzz“ Aldrin, kteří byli prvními lidmi na jiném nebeském tělese. Výzkum Měsíce pořád trvá, létá na něj stále více a více automatických sond, a člověk by se na něj měl vrátit do roku 2024 v rámci amerického programu Artemis.

 

Merkur

Nebeské těleso, pojmenované po římském bohu Merkurovi, se nachází nejblíže Slunci, proto na přivrácené polokouli stoupají teploty až nad 430 °C, zatímco na odvrácené naopak padají na –180 °C. Merkur je rovněž jedním z těch míst, kde den je delší než rok, jelikož oběh kolem Slunce trvá asi 88 pozemských dnů, kdežto jeden sluneční den tady trvá 176 pozemských dnů. A když už jsme u těch zajímavostí, je také dobré zmínit, že Merkur je nejmenší planetou v naší soustavě. Je jen o něco málo větší než náš Měsíc... 

 

Venuše

Venuše je druhou planetou sluneční soustavy, je také jedinou planetou, pojmenovanou po ženě, a je třetím nejsilnějším zdrojem světla na našem nebi – hned po Slunci a Měsíci. Byla pozorována již 2700 let před naším letopočtem, a díky jisté specifičnosti byla časem pojmenována jako Jitřenka a Večernice. Její podmínky jsou vcelku extrémní – např. teplota na povrchu dosahuje tropických 450 °C. Díky tomu, že povrch je kryt silnou vrstvou mraků, se často spekulovalo o tom, zda tam může existovat život. Tyto spekulace byly vyvráceny právě měřením povrchové teploty. Novější teorie pak hovoří o možnosti existence mikroorganismů ve zmíněných oblacích.

 

Země

Toto těleso je v pořadí třetí planetou sluneční soustavy a je také jediným tělesem svého druhu, na kterém se vyskytuje život. Země vznikla přibližně před 4,5 miliardami let a jenom o málo kratší je i historie jejího jediného přirozeného společníka, Měsíce. Dvě třetiny jejího povrchu tvoří vodní plochy, čímž si získala přízvisko „modrá planeta“. Tento fakt velmi pěkně ilustruje i tato mince, která je dílem Asamata Baltaeva, DiS., a Jiřího Hanuše, DiS. Země je zde zobrazena jako převážně modré umělecké dílo, které opravdu vystupuje z řady.

 

Mars

Čtvrtá planeta od Slunce, Mars, dostala své jméno dle své charakteristické barvy, kterou dráždila básnická střeva již starověkých učenců. Ze všech planet naší soustavy je právě Mars se svými podmínkami pravděpodobně nejblíže naší domovské Zemi. Je také nositelem nejvyšší hory této soustavy, OlympusMons, průměr jejíž základny činí asi 600 km, a výška cca 24 km. Astronomickou hvězdou se Mars stal v průběhu 19. století, kdy někteří astronomové ohlásili pozorování kanálů na marsovském povrchu, což vedlo k domněnce, že rudá planeta je obývaná inteligentními bytostmi (což se ve svých důsledcích promítlo i do kultury, jmenujme alespoň knihy jako Válka světů od H. G. Wellse, či Marťanskou kroniku Raye Bradburyho). Dnes již víme, že se nejedná o kanály, ale o hluboké kaňony, Mars nás ale přitahuje i nadále.

 

Jupiter

Cappuccinu podobný Jupiter (nebo v buditelské češtině Kralomoc) je největší planetou sluneční soustavy, jejíž hmotnost je více jak dvakrát větší než hmotnost všech dalších planet naší soustavy dohromady. Vládce planet je označován jako „plynný gigant“, což naráží na fakt, že je tvořen vodíkem, héliem, a dalšími plyny, a tudíž nemá pevný povrch (pravděpodobně s výjimkou jádra). Disponuje rovněž rozlehlým gravitačním polem, a tak je schopen „vychytávat“ kosmická tělesa, která by jinak mohla bombardovat třeba Zemi. Je snadné jej pozorovat holým okem, ale jeho velikost zaručuje, že i majitelé menších a levnějších teleskopů budou schopni pozorovat divy, odehrávající se na jeho povrchu, třeba Velkou rudou skvrnu – minimálně 300 let starou bouři, která je větší než Země. Jupiter je také vybaven cca 80 měsíci, přičemž vědci spekulují, že na ledem pokryté Europě by se snad mohl nacházet mikroskopický život.

 

Saturn

Jedná se o druhou největší planetu sluneční soustavy, a stejně jako její jediný „přemožitel“ – Jupiter – se skládá z plynů, a nemá tedy pevný povrch. Slavné Saturnovy prstence přitahují pozornost astronomů již několik staletí. Například Galileo Galilei je díky svému nepříliš výkonnému teleskopu pokládal za měsíce, které obíhají kolem ústřední planety. To bylo počátkem 17. století. Teprve v polovině onoho století přišel Christiaan Huygens s tím, že to jsou prstence. Postupně začali astronomové objevovat i Saturnovy měsíce, kterých k dnešnímu dni má 82. Největším z nich je Titan, který má i svou vlastní atmosféru, a tudíž se předpokládalo, že na něm může existovat život. Za zmínku stojí i Japetus, na nějž Arthur C. Clarke situoval část děje svého „majstrštyku“, románu 2001: Vesmírná odysea. Právě na tomto nepravidelně osvětleném měsíci narazí hlavní hrdina na vchod do jiných dimenzí.

 

Uran

Planeta Uran, jeden z plynných obrů, je v mnoha ohledech zvláštním tělesem. Kromě toho, že je jedinou planetou v naší soustavě, která nese jméno řeckého boha (tedy nikoliv jméno římské varianty řecké modly), je také zvláštní svou rotací – leží totiž „na boku“, nerotuje tedy kolmo ke své oběžné dráze, jak to činí jiné planety. Její objev roku 1781, učiněný slovutným britským astronomem Williamem Herschelem, z ní činí první planetu, objevenou v novodobých dějinách. Díky tomu zapůsobila na veřejnost, inspirovala umělce (třeba básníka Johna Keatse), a astrologie si tohoto opozdilce ještě nestačila dostatečně „osahat“.

 

Neptun

Tato planeta byla jako jediná objevena nikoliv přímým pozorováním, ale matematickými výpočty. Francouzský matematik Urbain Le Verrier vypočítal dráhu planety, a na základě těchto výpočtů pozoroval v září roku 1846 německý astronom Johann Galle těleso, které posléze dostalo jméno po Neptunovi, římském bohovi moří. Neptun je i příznačně zbarven – vědci se domnívají, že jeho sytě modré zbarvení je zapříčiněno větším množstvím metanu v atmosféře. Planeta disponuje zhruba pěti poměrně nevýraznými prstenci a 14 měsíci. Největším z nich je Triton, který je s povrchovou teplotou –228 °C nejchladnějším tělesem, pozorovaným v naší soustavě.

 

První člověk ve vesmíru

12. dubna 1961 v 9 hodin a 7 minut moskevského času se z odpalovací rampy na bajkonurském kosmodromu odlepila nosná raketa Vostok, nesoucí stejnojmennou vesmírnou loď vstříc dějinám. Jurij Gagarin, který byl v oné malé lodi přikurtován k odpalovací sedačce, to celé okomentoval dnes již legendárním „Pojechali!“ Vzrůstem malý vojenský pilot se tak stal prvním člověkem, který se podíval do vesmíru. Jeho let ovšem nebyl nijak bezproblémový. Aktem hrdinství byl již samotný start mise, a to vzhledem k vrtkavým „náladám“ sovětských nosných raket. Vědci a technici si dále nebyli jisti, jak tělo kosmonauta zareaguje na stav beztíže, proto byl systém manuálního řízení zablokován trojmístným kódem, který byl umístěn do zapečetěné obálky (ačkoliv inženýři tento kód Gagarinovi potají vyzradili). Po několika palubních experimentech (které zahrnovaly i test polykacího reflexu) nastal čas návratu. Brzdící motory se sice zažehly, ale nehořely dostatečně dlouho, ze stroje navíc vytékalo okysličovadlo, které poslalo stroj do neřízené rotace. Navíc v důsledku výše zmíněných problému se od lodi plně neoddělil přístrojový úsek, který byl nyní s lodí spojen kabelem. To bylo velice nebezpečné, jelikož kabina právě vstoupila do zemské atmosféry, a začala se zahřívat. Vysoké teploty nakonec strojový úsek oddělily, sférická loď s Gagarinem na palubě se konečně otočila do požadované polohy, ve které lépe vzdorovala žáru, a zhruba 7 kilometrů nad zemským povrchem se Gagarin v souladu s plánem vystřelil z kabiny, aby po 108 nejistých minutách jeho nohy opět spočinuly na „rodné hroudě.“ Jakkoliv kvůli technickým problémům nedokončil plný oblet Země, stal se nejen národním hrdinou. Všude byl středem pozornosti, všichni jej chtěli potkat, stal se výborným materiálem pro propagandisty. Tento způsob života se mu začal po čase zajídat, toužil po návratu do kosmu, což mu ale vzhledem k jeho věhlasu nebylo umožněno.

 

Přistání na měsíci

Před 50 lety, 16. července 1969 ve 13:32 UTC, se ze startovacího komplexu 39 na Mysu Canaveral zvedla k bezmračnému nebi více než stometrová raketa Saturn V. A právě touto událostí začalo něco, co někteří označují jako „největší dobrodružství lidstva“, tedy mise Apollo 11, jejímž cílem bylo poprvé v historii lidstva dostat člověka na jiné vesmírné těleso. A tak zatímco obrovské davy ještě pořád rozdýchávaly burácivý start mamutí rakety, velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Edwin „Buzz“ Aldrin a pilot velitelského modulu Michael Collins razili k Měsíci, aby tak splnili osm let staré přání tehdejšího prezidenta USA Johna F. Kennedyho o cestě na Měsíc a zpátky před koncem dekády. 

O čtyři dny později, dne 20. července, ohlásil Armstrong známou větou „Orel přistál“ skutečnost, že Američané porazili Sověty v boji o našeho nejbližšího souputníka. Vítězství pak bylo korunováno 21. července, kdy (opět) Armstrong během vůbec prvního výstupu na měsíční povrch pronesl dnes již legendární větu o malém kroku a velkém skoku. První procházku člověka po jiném kosmickém tělese tenkrát sledovalo více jak půl miliardy diváků. A když o další čtyři dny později dosedl velitelský modul do vod Tichého oceánu, z oněch tří astronautů se stali nefalšovaní hrdinové a celebrity. Za zmínku také stojí fakt, že patrně první skladbou, která zazněla na Měsíci, byla Novosvětská symfonie od Antonína Dvořáka, kterou si nechal ke svým osobním věcem přibalit Neil Armstrong.

 

 

 

 

Jsme jediná partnerská prodejna s kompletním sortimentem České mincovny a ČNB v Moravskoslezském kraji.

  

Na Google Play a App Store máte k dispozici naši informační appku: Numis Info

 

„Hodnota našich úspor je stejně relativní jako naše svoboda, proto investujeme do mincí a medailí z drahých kovů“

 

Petr Maďa, červenec 2022

 

Dvacet let v oboru INVESTIČNÍ NUMISMATIKA
Smluvní partner ČNB a ČM

Kamenná prodejna Havířov

 

 

 

 

#zlatobezdph #hobbyhavirov #mince #numismatika #ceskylev

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Poptavkový formulář